Povídkářky

Běžela poprvé po dlouhých a únavných devětatřiceti nedělích a pak ještě těch posvátných šesti. Konečně si připadala volná a ocitla se na chvíli ve svém původním životě, v takovém, jaký ho znala. Stýskalo se jí po něm zoufale, zároveň byla ráda, že se do kolotoče věčného hledání a nenacházení jeho smyslu nemusí vracet, teď už ho totiž zná.Pokračovat ve čtení →

Udělala jsem všechno tak, jak jsem měla.

Na plotně jsem nechala jeho oblíbené jídlo, vyprala a vyžehlila mu oblečení a složila ho do skříně do úhledných komínků podle barev. Dala jsem si záležet na tom, aby bílé košile byly vlevo, barevná trička uprostřed a černá trička vpravo. Takhle si to přál.Pokračovat ve čtení →

Hohó, Vánoce už jsou skoro za dveřmi! Chcete se na ně naladit s námi? Popovídat si o psaní, poslechnout si ukázku z knihy nebo jen popít víno a kafe? Pak jste srdečně zváni na náš vánoční večírek! Ještě než ozdobíte stromeček, zasednete ke štědrovečerní večeři a vrhnete se na rozbalování dárků, zapomeňte na předvánoční blázinec a pojďte se trochu pobavit.
Pokračovat ve čtení →

Už jsou to dlouhé měsíce, co to udělala naposledy. Čas od času se potřebuje ujistit, že tam ta věta pořád je. Osm slov, co jsou dneska bezvýznamný, ale kdysi byly pravda.  Pokračovat ve čtení →

S krátkými přestávkami fungovaly už desítky let. Byly velké, mohutné a jejich design neměl v moderní době zastoupení.

Pokračovat ve čtení →